Jiří Kovařík — akademický malíř

Jiří Kovařík se narodil 13. 10. 1932 v Plzni, kde prožil většinu svého života. Vystudoval AVU u prof. Vladimíra Sychry. Jeho dílo je poznamenané persekucí ze strany komunistického režimu. Pohnutý osud Jiřího Kovaříka ukončila 27. 10. 1994 nečekaná a tragická smrt.

7. 5. 2014 ZAČÁTKEM ČERVNA PROBĚHNE PREMIÉRA DOKUMENTÁRNÍHO FILMU O JIŘÍM KOVAŘÍKOVI „Nikdy na kolenou – životní příběh malíře Jiřího Kovaříka” je Dokumentárním filmem Hanky Boříkové, který se snaží skrze svědectví přátel a rodiny Jiřího Kovaříka představit jeho životní příběh. Premiéra filmu proběhne v kinosále Měšťanské Besedy v Plzni, dne 4. 6. 2014. Tímto Vás srdečně zveme.
POZVÁNKA ve formátu PDF.

10. 3. 2013 VYŠLA MONOGRAFIE JIŘÍHO KOVAŘÍKA Právě vyšla 640 stran čítající, celobarevná monografie Jiřího Kovaříka. Autor, Miroslav Hauner, vůbec poprvé zpracoval celý život a dílo Jiřího Kovaříka. V knize jsou rovněž přepisy starších odborných textů o Jiřím Kovaříkovi, které poskytují různé pohledy na jeho dílo. Knize dominuje množství reprodukcí obrazů, kreseb a realizací Jiřího Kovaříka. Monografii lze Koupit v Galerii města Plzně, nebo v internetových knihkupectvích (většinou je třeba si ji objednat, neboť nebývá kvůli velkým rozměrům skladem).

6. 9. 2012 BYLA ZAHÁJENA VÝSTAVA V GALERII MĚSTA PLZNĚ V galerii města Plzně proběhlo zahájení výstavy Jiřího Kovaříka. Na výstavě jsou k vidění dosud nevystavované obrazy, návrhy a fotografie realizací ve veřejném prostoru. Otevírací hodiny galerie jsou: úterý až neděle 10 – 12, 13 – 18 hodin.

29. 8. 2012 BLÍŽÍ SE VÝSTVA V GALERII MĚSTA PLZNĚ 6. 9. 2012 v 17:00 proběhne zahájení a vernisáž výstavy Jiřího Kovaříka. Výstavu uvede ředitel Galerie města Plzně Václav Malina, o autorovi a jeho díle promluví Vladivoj Kotyza a v hudebním programu vystoupí Pavel Půta, Andy Seidl a Josef Klíma. Výstavu připravují Miroslav Hauner, Vladivoj Kotyza a Stanislav Bukovský. Záštitu nad výstavou převezme primátor města Plzně Martin Baxa. Otevírací hodiny galerie jsou: úterý až neděle 10 – 12, 13 – 18 hodin.

27. 8. 2012 SPUŠTĚNÍ WEBU JIŘÍHO KOVAŘÍKA K dnešnímu dni pozůstalí po Jiřím Kovaříkovi spouští webové stránky Jiřího Kovaříka. Stránky nejsou ke dni spuštění zcela dokončeny, kupříkladu galerie obrazů Jiřího Kovaříka se bude postupně doplňovat a rozšiřovat. Účelem stránek je seznámit veřejnost s dílem Jiřího Kovaříka, pravidelně informovat o připravovaných výstavách a všech typech akcí, které souvisí s osobou Jiřího Kovaříka a s jeho uměním.

Jiří Kovařík
život a dílo

S odstupem času je stále více zřetelné, že Jiří Kovařík náleží k předním osobnostem českého výtvarného umění 2. poloviny 20. století. Je plzeňským rodákem, narodil se 13. 10. 1932, v podstatě v Plzni celý svůj život prožil a má zde také místo posledního odpočinku. Rozhodně však ani on sám, ani jeho tvorba netrpěli jakýmkoliv syndromem regionalismu, naopak převládala trvalá snaha soustavně překračovat pomyslné hranice územní, duchovní, myšlenkové.

Po plzeňských středoškolských studiích odchází Jiří Kovařík na pražskou Akademii. Zde v letech 1951 - 1958 studuje v ateliéru profesora Vladimíra Sychry figurální a monumentální malbu. Tomuto prvotnímu zaměření zůstával v podstatě celoživotně věrný. Měl totiž výjimečnou schopnost ponoru do nitra, duše člověka, a to nejen u konkrétní osoby, kterou např. portrétoval, ale pronikal i do mentality celé sociální skupiny. Příkladem jsou třeba raná díla, v nichž převažují témata lidské práce, charakteristická hlubokým porozuměním pro důležitost pracovní činnosti fyzické či duševní u jedince i společnosti. Dokázal práci monumentalizovat a podávat o ní malířská svědectví. Sám byl totiž také velmi pracovitý, a proto měl k práci velkou úctu.

Široké spektrum zájmů a hluboké vzdělání byly rovněž vlastní Jiřímu Kovaříkovi. Zajímala ho hudba a rozuměl jí, měl rád literaturu a hodně četl, zajímala ho historie i současnost a hodně proto cestoval. Poznal mnohé země, Itálii, Řecko, Francii, Holandsko, Španělsko, ale třeba i Arménii a Gruzii, tedy vždy země s předlouhou kulturní tradicí, která ho oslovila a následně vedla ke vzniku děl reagujících na poznané. Nejedná se však téměř nikdy o konkrétní krajinný výsek či etnografický zážitek, ale nalézáme spíše symbol, nadčasově vyjadřující obecné jevy a zákonitosti. Častý je motiv moře, které měl samozřejmě rád, ale které nejen pro něho bylo vyjádřením nevyčerpatelné životní síly, nekonečnosti, ale občas i temné všepohlcující propasti. Dalším důležitým prvkem v obrazech bylo pro Jiřího Kovaříka zvíře, obecně v umění představující božské síly, instinkty, nevědomí. Přeneseně pak symbolicky slouží jako vyjádření touhy člověka po síle. V širším pojetí pak zvířata vypovídají o duchovně tělesných vzájemných vazbách, ať se jedná o psa, leoparda, kočku, koně a jiné. Pes byl dříve považován často za strážce říše mrtvých, ale později zvítězilo jeho užití jako symbolu věrnosti, víry a také ve významu ochránce žen a dětí. V tomto pozitivním smyslu ho také patrně malíř chápal a obdivoval. Nabízí se však i tak trochu myšlenka jiného skrytého vyjádření, a to vlastní vnitřní Kovaříkovy samoty a opuštěnosti. Vždyť uprostřed lidí bývá člověk, a zvláště pak umělec, velmi často sám. Šelmy jistě Jiřího Kovaříka zaujaly pro svoji divokost a krásu, ale v obrazech je chápal i v jiných významech, třeba jako představitele plodnosti, znovuzrození, smyslnosti, ale možný je i symbol smrti, jako je tomu konkrétně u pantera, jaguár je zase znám jako vyjádření hrdosti a samčí plodnosti. I tak to můžeme v dílech Jiřího Kovaříka chápat. V řadě obrazů z tzv. Španělského cyklu, vznikajícího v letech 1970-87, se objevuje korida, vazba člověk a býk, kde je akcentována interakce síly, mužné bojovnosti, ale i síly animální, sexuality. Jiří Kovařík se obdivoval těmto silám a ve svých podobenstvích vydával tak svědectví i o svých zápasech. Často se v jeho dílech objevují ženy. Jsou nahé, a proto je také můžeme vnímat jako symbol ryzí čistoty a pravdy. Spíše je však v podání Jiřího Kovaříka pociťujeme jako obrazovou myšlenku odevzdání, tajemství a zázraku zrození. Jiří Kovařík tak vyjadřoval svoji hlubokou úctu k ženě zejména v polaritě lásky žena muž, ale nalezl i pochopení pro lásku lesbickou v přesvědčení, že hluboká láska a porozumění pro druhého jsou vždy čisté a naplňující. Jen lidská zloba a nepochopení pak přináší negativa a nešetrně trhá jemná přediva vztahů.

V Kovaříkově tvorbě, hlavně v malbě, lze však nalézt také další motivy. Objevuje se, zejména v 70. letech, kůň, k němuž se jako věrnému příteli a služebníku člověka váže v různých kulturách bohatá symbolika. V obrazech Jiřího Kovaříka se objevuje jaksi dvojjedině, radostně jako nositel mladé síly a mužnosti, ale i jako poněkud temný, osudový symbol zmaru, smrti. Ostatně osudovost a transcendentno soustavně jeho tvorbu provázely. Často si vybíral motivy s tímto podtextem, volil je záměrně a řadil pak takto koncipovaná díla do cyklů. Lze však nalézt i obrazy jaksi solitérní, kde se myšlenka spojila s malířským vyjádřením naráz, aby se uvolnil vnitřní přetlak naléhavosti sdělení. Tak vznikly například obrazy P. Lumumby, generála Pattona, v záměru byl i Che Guevara, osobnosti spojené s ideály lidské svobody a demokracie.

Velké, ale zřejmě ne zcela dořešené téma byl Kristus. Umělec měl představu tváře, ale zdá se, že spíše vítězila myšlenka světla jako vyjádření velikosti duchovního osvícení, života a štěstí. Jiří Kovařík byl v podstatě hluboce náboženský, s úctou před neznámou tajemnou silou, jíž dal člověk jméno Bůh. Toho pak v jednom svém obraze personifikoval. Podoba a postoj španělského rolníka tuto malířovu elementární vazbu k Bohu vyjadřuje, tak jako ji třeba známe z některých obrazů Milletových. Jen několikrát užil v obraze Jiří Kovařík zástupný znak masky. Ta u toreadora sice může být chápána jako kultovní či magická představa nebo jako zakrývání sebe sama a svého já za novou umělou tváří, avšak v malířově podání má jeden jediný význam. Smrt.

V celkovém kontextu tvorby mají své nezastupitelné místo kresby. Jiří Kovařík náležel k pohotovým kreslířům, jimž vyhovuje jednoduchá, ale krásná a plastická kreslířská linie. Čistota jeho kresby, at se týká letmých záznamů, přípravných skic nebo sérií kreseb definitivních, vždy osloví a zaujme. Tvorba Jiřího Kovaříka má několik vývojových fází, bohužel měla téměř dvacetiletou normalizační přestávku, kdy nevystavoval a tvorbu jako mnozí další prezentoval jen v úzkém kruhu přátel a známých. Vyspěl však v pozoruhodného představitele zejména magického realismu, v jehož díle není malost a malichernost tohoto světa, ale síla vize a obecně platných hodnot. Proto je škoda, že 27. 10. 1994 předčasně odešel.

Jana Potužáková

Seznam výstav
Jiřího Kovaříka

1957 Plzeň, výstavní síň SČSVU (s Rudolfem Svatkem)

1958 Plzeň, výstavní síň SČSVU (s Rudolfem Svatkem)

1965 Praha, klub Mánes (erotické kresby – výstava zakázána a svěšena 2. den po zahájení)

1966 Praha, Viola (akty)

1968 Plzeň, dům „U červeného srdce“ (obrazy a realizace)

1969 Praha, Galerie na Karlově náměstí

1970 Praha, Galerie „U Řečických“ (výstava byla v den zahájení zakázána Státní tajnou policií)

1974 Praha, výstavní síň Fronta (ilustrace)

1986 Přerov, galerie Dílo – ČFVU (obrazy a kresby)

1988 Praha, Galerie d (obrazy 1970 – 1987)

1988 Olomouc, galerie Dílo – ČFVU (obrazy)

1990 Plzeň, Galerie Jiřího Trnky (výbor z prací)

1990 Kelheim, GK (Německo)

1991 Plzeň, výstavní síň „Esprit“ (SAPFÓ)

1992 Praha, Valdštejnský palác, Rytířský sál (Pražské jaro)

1993 Plzeň, Západočeská galerie, Masné krámy

1994 Státní zámek Kozel (žena živel – studie)

1994 Praha, Anežský klášter

1994 Vídeň, Palais Palffy (Rakousko)

1995 Státní zámek Kozel (celoživotní dílo – posmrtná výstava)

1995 Plzeň, Galerie Jiřího Trnky (magický realismus)

1995 – 1998 Plzeň, ČSOB, a. s., hlavní pobočka Plzeň, 7 výstav v cca půlročních cyklech (témata: žena a šelmy, zvířata a leopardi, divadlo, psi a koně, žena – portréty, moře a námořníci, ženské akty)

1996 Přerov, Mělník, Liberec, České Budějovice, Kralupy nad Vltavou, Olomouc, Litoměřice, Domažlice, Čáslav, Most (10 výstav kompletního Kovaříkova „Španělského cyklu“ při příležitosti akce: „Koncertní turné Lubomíra Brabce s obrazy Jiřího Kovaříka“

1999 – 2000 Plzeň, galerie MAECENAS (retrospektiva 1951 - 1994)

2003 Plzeň, Západočeská galerie, výstavní síň „13“ (obrazy a kresby: osudové obrazy, antické náměty a zvířata, žena – akt)

2003 Karlovy Vary, Galerie umění (obrazy a kresby)

2011 Plzeň, Galerie Jiřího Trnky (kresby – akty a dvojakty)

Kontakt na pozůstalé
po Jiřím Kovaříkovi

Vladimíra Kovaříková
vladimira.kovarikova@gmail.com
Štěpán Kovařík
+420 604 425 052
stepan.kovarik@gmail.com
Miroslav Hauner
+420 603 476 006
info@jiri-kovarik.cz



Nebojte se nás kdykoli kontaktovat, pokud máte zájem o nákup obrazů či kreseb. Pro jakékoli dotazy použijte prosím e-mailovou adresu info@jiri-kovarik.cz